Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Obálka vydání 49/2005
49/2005 • 4.–11. 12. 2005

2005/49

Zahraničí

Svět kolem

Zbyněk Petráček

Komunisté v salonech: jak kde

Petr Morvay

Vrátit Tatrám tvář

Robert Mikoláš

Shlížím ze Starého Smokovce dolů k Popradu. Tisíce světel blikají do noci. Svit, Matejovce, Štrba a samozřejmě Poprad. Obce pod nejvyššími slovenskými horami viditelně ozařují široké okolí, nic romantického na tom ale není. Připomíná to pohled ze zámku Jezeří v Krušných horách do povrchových hnědouhelných dolů. Žárovky na velkorypadlech a dopravnících, lustry v podtatranských domácnostech. Ale ještě loni na podzim by takový pohled možný nebyl.

Dohodněte se, nebo zapomeňte

Tomáš Lindner

Euromed není žádný med

Radko Hokovský

tředomoří. V antické éře centrum tehdejší globalizace. V minulém půlstoletí turistická destinace evropské střední třídy. V posledních letech zdroj hlavních rizik pro Evropu – terorismu, nekontrolovaného přistěhovalectví i narkobyznysu. I takto zjednodušeně lze popsat posun ve významu Středozemního moře pro starý kontinent. Realita však nikdy není černobílá. Mnoho komentátorů například zdůrazňuje, jak moc stárnoucí Evropa potřebuje mladé pracovní síly přicházející přes toto moře. Jak ale oddělit přínosy od rizik? A jak rizika omezit? Právě proto se před deseti lety sešli v Barceloně zástupci obou břehů, a nyní toto setkání zopakovali. Vedlo to k něčemu konkrétnímu? V praxi bohužel nikoliv. Evropsko-mediteránní summit (Euromed) skončil bez hmatatelného výsledku.

Domov

Asijský vektor naší politiky posiluje

Jaroslav Pašmik

Připomeňme si

Jan Kovalík

Vysoká hra Tomáše Pitra

Jaroslav Spurný

Tomáš Pitr dnes nepůsobí tak suverénně jako ještě před pár týdny, kdy v roli velkého hybatele skandálu Unipetrol s novináři uvolněně žertoval na adresu politiků a jejich bezedných úplatkářských kapes. „Jsem na horách v Německu. Potřeboval jsem vypadnout a dát si myšlenky do pořádku,“ zní z telefonu bezbarvý hlas muže, který den předtím dostal u soudu osm a půl roku vězení za podvod starý jedenáct let. Tak prudce se zlomil osud teprve čtyřiatřicetiletého podnikatele, který se dokázal – s pomocí význačných představitelů ČSSD – přeměnit z drobného veksláckého čachráře v jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších průmyslníků v zemi. Jenže teď v létě zkřížil cestu svým ještě vlivnějším kolegům a karta se obrátila.

Čína se valí do Prahy

Jaroslav Pašmik

Řekni Karáskovi ne

Ondřej Kundra

Na zdejším politickém nebi představuje zvláštní úkaz: demonstrativně vstupuje do strany, když ji její členové hromadně opouštějí a chce ji vést v momentě, kdy pro ostatní je už vlastně po smrti. I když se nakonec faráři a bývalému nepříteli státu Svatopluku Karáskovi na víkendovém sjezdu US-DEU nepodařilo dostat se do jejího čela, jeho politický vzestup a pád stojí za podrobnější popis. Je to příběh o tom, jak se v Česku dělá politika a jak se v jejím víru roztáčí i nezpochybnitelná morální autorita.

Studenti z Neratovic sobě

Jan Kout

Po Nově hrozí nájmy

Jan Kovalík

Komentáře

Glosa

Marek Švehla

Glosa

Jaroslav Pašmik

Bajka o tlustém kaprovi a chudé štice

Jiří Sobota

Nakonec se dohodneme, i když na sebe zatím ceníme zuby. Tak to alespoň vypadalo v pátek v Budapešti, kde se sešlo pět evropských lídrů nejvíce toužících po úspěchu nadcházejícího bruselského summitu o evropském rozpočtu na léta 2007 až 2013. Premiéři Visegrádské čtyřky potřebují rychlou dohodu proto, aby se jejich země stihly včas připravit na složitou technickou proceduru, která čerpání evropských miliard provází. Tony Blair zase označil rozpočet za prioritu svého předsednictví v Evropské unii a nehodlá z boje odejít poražený.

Paroubek svádí Havla

Petr Fischer

Ve hvězdách

Erik Tabery

Kdo je malý český člověk

Tereza Brdečková

V osmdesátých letech jsme o prázdninách na Jadranu zaparkovali auto na pobřeží vedle stejně ošumělých českých škodovek. Jeden krajan si tehdy zavedl rituál: v horkém odpoledni je denně všechny obcházel, do každé nahlížel a hledal v jejich interiérech zlepšováky. Plastikové podložky a násady na řadicí páku v podobě lebky v něm probouzely nadšení, zatímco moře a cizina ho celkem nezajímaly. Bylo mi trapně, že máme stejný pas. Přesto se nedalo vyloučit, že ten muž by případně zachránil dítě před žralokem nebo položil život i za jiný ideál než za plyšáka pověšeného na zrcátku. Tohle se nedá předem odhadnout, a proto nelze tvrdit, že to byl malý český člověk. Přízemní a pitomé bylo pouze jeho chování, a nakonec možná i moje reakce.