Dárfúr zmizel ze světových médií, ale krize se naopak vyhrocuje. Přitom vojáci Africké unie jsou tam ponecháni napospas osudu.
„Ztrácíme kontrolu,“ tvrdí vyslanec Africké unie pro Súdán Salim Ahmed Salim. „Hrozí nebezpečí úplné bezzákonnosti a anarchie,“ řekl ve své zprávě o zářijovém a říjnovém dění v Dárfúru Kofi Annan. „Situace je beznadějnější než kdy dříve,“ prohlásil koordinátor pomoci OSN v západním Dárfúru Andy Pendleton. Děje se v oblasti největšího afrického krveprolití něco nového?
Před rokem patřil Dárfúr ke klíčovým tématům světové politiky. Média plnily učené debaty o tom, zda tam za podpory centrální súdánské vlády v Chartúmu probíhá genocida, nebo „pouze“ vážné zločiny proti lidskosti. Podle střízlivých odhadů OSN zemřelo v důsledku násilností a hladu ve zchudlé oblasti nekonečného písku a kamení 180 tisíc lidí a další dva miliony obyvatel vyhnaly nepokoje z domovů. Po roce zájem o Dárfúr opadl. Jak ovšem naznačují úvodní citace, nyní se krize nově vyhrocuje.
Afriku řešit po africku
„Mnozí vojenští vůdci v Dárfúru ani nevědí, oč vlastně při jejich bojích jde,“ napsal loni v měsíčníku Le Monde Diplomatique autor knihy o kořenech dárfúrské krize Alex de Waal. Poslední události jeho argumenty posílily.
Příčiny války na západě Súdánu jsou spletité: vedle sebe žijí kmeny s pasteveckým a kmeny s usedlým způsobem života. Obě skupiny vyznávají islám,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
