Když básník a editor Ivan Wernisch před čtyřmi lety připravil k vydání výpravnou knihu „zapomenutých, opomíjených a opovrhovaných“ básníků s názvem Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, vypadalo to zdánlivě jako sousto pro fajnšmekry. Jenže nakonec měla publikace slušný ohlas i prodej – tradice marginálů a vyděděnců ve zdejších intelektuálních kruzích stále táhne. Příští týden pošle vydavatelství Petrov na pulty knihkupectví druhé pokračování Wernischova pátrání v archivech: medailonky a básně další várky zapomenutých českých literátů tentokrát autor uspořádal do knihy s názvem Píseň o nosu.
Česká kultura právem očekává velkorysejší podporu státu, kdo však ztrácí trpělivost, může si zatím pročítat
Malý slovník managementu divadla
. Sepsal jej na základě vlastních zkušeností teatrolog
Jan Dvořák
. Výběr i obsah hesel se sice týká především divadla, jenže to lze chápat jako model jiných kulturních provozů. Autor čtenáře seznamuje s řadou pojmů, bez nichž se v současnosti neobejdou žádné snahy o finanční zajištění kulturních aktivit. Slova jako fundraising, freelancer, merchandising, multiplikace produktu, portfolio, rabat či star-system se možná pro někoho stanou zaklínadlem k otvírání uzamčených bran, přinejmenším se však dají využít v debatách.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
