Čínská poezie se u nás zabydlela už před osmdesáti lety díky sentimentálním para-frázím Bohumila Mathesia. Pozdější překladatelé se snažili vynalézt přesnější způsob tlumočení veršů, které jsou díky znakovému písmu v zásadě nepřeložitelné, výsledek však publikum tolik neoslovil. Ferdinand Stočes není básník ani sinolog, ale odborník na zemědělství v exotických zemích. K čínské poezii se dostal jako diletant okouzlený mathesiovskými verzemi. Když zjistil, jak málo odpovídají původním básním, pokusil se sám o překlady, které by byly přesnější, ale neztratily na líbivosti. Po několika menších knížkách vydal nyní obsáhlou antologii Písně a verše staré Číny, která pokrývá více než 1500 let čínského básnictví.
•••
Důraz na výchovu „nového člověka“ vedl v někdejším SSSR k mimořádné podpoře dětské literatury. Nejnadanější autoři v ní nacházeli literární útočiště už od dob Korneje Čukovského, Daniila Charmse či Alexandra Grina. K této linii, inspirované anglickou fantastikou a nonsensem, lze přiřadit i knížku Učitel lhaní, kterou pro své tři děti napsal koncem 80. let moskevský spisovatel, překladatel a esejista Mark Charitonov (nar. 1937). Příběh je osnován jako klasické dobrodružství plynoucí ze setkání dětí s tajuplným cizincem, který je zasvětí do magie obrazotvornosti, každý odstavec ovšem vykazuje nevšední vtip i důvtip. Český překlad Jana…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
