Válka pražských bienále vrcholí

Je až neuvěřitelné, s jakou frekvencí v posledním desetiletí vznikají další a další bienále současného umění. Benátkám konkuruje São Paulo, Istanbul, Moskva, Sydney, jihokorejské Kwanju… a od předloňského roku také Praha. Jak známo, po úvodním Prague Biennale 1 (2003) se jeho spolupořadatelé Milan Knížák a Giancarlo Politi rozhádali a jejich spolupráce skončila rozchodem. Jelikož ani jeden z nich nechtěl ustoupit od myšlenky pravidelného konání přehlídky současného umění, letos Praha hostí bienále dvě. Zatímco Národní galerie zahajuje až tento týden, Politiho přehlídka Prague Biennale 2 je k vidění už od konce května ve starých průmyslových halách v Karlíně (Thámova 14). Jak se povedla?

Intervence z jihu

Leitmotivem výstavy, kterou kurátorsky připravili především Giancarlo Politi a editorka časopisu Flash Art Helena Kontová, jsou projekty Expanded Painting a Acción directa. Na jedné straně hold soudobé malbě a na straně druhé důraz na politicky angažované umění. Volba dvou radikálně odlišných pojetí tvorby (nezapomínejme, že malba byla za poslední desetiletí několikrát odsouzena k smrti a že si vysloužila nálepku formalistického a výsostně apolitického umění) se na první pohled jeví jako nosný koncepční záměr, z něhož by bylo možné vykřesat dosud netušené významy. Skutečnost je ale jiná. Přímá akce – soubor fotografií, instalací, a…