0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Dopisy8. 5. 20054 minuty

Dopisy

Astronaut

Akademie stokrát jinak

V reakci na dopis Jana Krejčího (Respekt č. 17/2005) chci uvést, že se autor mýlí, když tvrdí, že instituce typu naší Akademie věd nejsou ve světě běžné. Možná ho zmátl název. Sám jsem v roce 1992, kdy docházelo v Akademii k velkým změnám, navrhoval změnit i jméno, například na Národní centrum výzkumu. Pan Krejčí má totiž pravdu v tom, že titul Akademie patří spíš instituci sdružující sbor vědeckých individualit (učenců) volených zpravidla tajnou volbou vědeckou komunitou.

To však nic nemění na tom, že instituce neuniverzitního výzkumu existují prakticky ve všech rozvinutých státech. V Evropě to je například CNRS ve Francii, CNR v Itálii, CONSEJO ve Španělsku, Akademie v Nizozemí a ve Švédsku, také v Rakousku, J. Stefan institut ve Slovinsku atd. Sám pan Krejčí se zmiňuje o ústavech Společnosti Maxe Plancka v Německu.

Pan Krejčí nemá také pravdu v tom, že by se stavy Akademie redukovaly „odúmrtí“. Některé ústavy sice mají problémy s věkovou strukturou, ale celkově Akademie mládne. Problémy s odchodem mladých kolegů do zahraničí nicméně máme, to je třeba přiznat, a pokud jim nebudeme moci zajistit takové příjmy, aby mohli v klidu pracovat a přitom získat byt a založit rodinu, budou tyto problémy přetrvávat.

Pan Krejčí chce vysvětlit, proč jsou v Akademii některé ústavy. To souvisí se samotnou podstatou existence institucí typu Akademie. Je to prostě…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc