Španělská metropole si tento týden připomene hrozivé chvíle, které přerušily právě probíhající volební kampaň, vedly ke stažení španělských vojsk z Iráku, legalizaci imigrantů a oteplení diplomatických vztahů s Marokem.
Země dvou terorismů
11. 3. 2004, 7:37 – vlaky vezoucí tisíce lidí do práce z příměstských madridských čtvrtí a satelitních městeček jsou narvané k prasknutí. Na jednom z největších nádraží ve městě vybuchuje první bomba. Následují další dva výbuchy ve vlacích. Chaos. Strach. Úprk nespočetných nohou k jezdícím schodům. 7:38 vybuchují další dvě bomby na stanici El Pozo a jedna nálož vrhá do víru neštěstí stanici Santa Eugenia. 7:39 další čtyři výbuchy zdemolovaly vlak půl kilometru od Atochy. Ve třech minutách deset náloží ukončilo život 192 nevinných lidí a 1500 jich zranilo.
Celá země je ohromená. Španěly, zažívající od šedesátých let boj s baskickou teroristickou organizací ETA, napadá jediná myšlenka: tentokrát zašla ETA příliš daleko! Stejně vyzněla první prohlášení Aznarovy vládnoucí Lidové strany. ETA však účast na atentátu striktně odmítla. José María Aznar trval na svém, i když čím dál více důkazů ukazovalo na islámské extremisty, kteří chtěli potrestat Španělsko za účast na vojenských operacích v Iráku. V koši na odpadky, blízko největší madridské mešity byla také objevena kazeta s nahrávkou, v níž se jedno z chapadel teroristické chobotnice al-Káidy přihlásilo k odpovědnosti za atentát na „nevěřící&“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
