Za chyby se platí, ovšem jak kde. Po havárii chemičky v indickém Bhópálu v roce 1984 její majitel – americká firma Union Carbide – zavřel továrnu a odjel domů. Na místě nechal jejich osudu třicet tisíc postižených lidí. Rodiny mrtvých či trvale nemocných se pak klopotně domohly symbolického odškodnění asi 400 dolarů. Studně v Bhópálu jsou nadále kontaminované.
Vedle toho lze nyní postavit jiný případ. Před týdnem rozhodl americký soud, že firma Exxon Mobil zaplatí téměř sedm miliard dolarů odškodného obyvatelům jižního pobřeží Aljašky (rovněž zhruba třicet tisíc lidí), u něhož v březnu 1989 narazil na dno tanker Exxon Valdez. Lidé z Aljašky – rybáři, podnikatelé či majitelé pozemků – utrpěli „pouze“ na majetku. Firma má platit za to, že podle soudního spisu její šéfové věděli, že kapitán Joseph Hazelwood je těžký alkoholik a že trasa plavby je riskantní, přesto nechali opilého kapitána řídit.
Na výši odškodnění jsou různé názory: mnohé hlasy tvrdí, že škody na životním prostředí nejsou v případě ropných havárií tak velké. Už teď vypadá postižené místo na Aljašce celkem normálně. Environmentalisté a rybáři ale namítají, že téměř půl milionu tun vylité ropy kontaminovalo dva tisíce kilometrů pobřeží, o život přišly statisíce mořských zvířat. Rybáři nemohli čtyři roky na moře a například populace mořské vydry se dosud nevzpamatovala.
Amerika není Indie a ochota trestat ekologické škody zde roste. Licencování tankerů je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
