V zásadě nepochybujeme o tom, že výtvarné umění má svůj smysl a že některá díla jsou hodnotnější než jiná, konkrétní ceny nás však někdy šokují. Všude na světě se v nesčetných obměnách vypráví historka o šťastlivci, který ve vetešnictví koupil za babku čmáranici, z níž se vyklubalo dosud neznámé veledílo závratné hodnoty. Nejasný vztah mezi hodnotou, kvalitou, pověstí a cenou patří k nejrozpornějším jevům novodobého výtvarného provozu. Umění se v něm chová zároveň jako duchovní poselství i jako zboží, ovšem svérázné: jeden ze dvou srovnatelných předmětů může mít astronomickou cenu, zatímco druhý je bezcenný, což ovšem neznamená, že se v budoucnosti nezhodnotí.
Praktici říkají, že umění má takovou cenu, jakou je za ně ochoten někdo zaplatit, zatímco teoretici ji v obsáhlých elaborátech odvozují z jedinečných výtvarných kvalit, přičemž se pokoušejí vědecky prokázat jejich objektivnost. Obvykle se však prodává hlavně jméno, potažmo legenda, k níž skoro povinně patří pasáž o umělcově bídném živoření, než byla hodnota jeho tvorby rozpoznána. Český estetik a filozof umění Tomáš Kulka věnuje problematice pozornost v knize Umění a falzum.
Originál a kopie
Na besedě k vydání knihy Umění a falzum v kavárně knihkupectví Academia se opět ukázalo, že pro publikum je kriminalistika poutavější než estetika. „Nevím,“ odpovídal autor na většinu otázek, které se vesměs týkaly množství padělků v dnešních českých galeriích, jmen nejčastěji…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
