Nesnesitelná melodie z Kaprunu

V neděli 31. října 2004 se poprvé v historii hrála v budově Národního divadla německá činohra. Vídeňský Burgtheater tu v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka uvedl hru Dílo čerstvé nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Rakušanky Elfriede Jelinek. A aby historických a politických paradoxů nebylo málo: inscenaci v současnosti zřejmě nejkontroverznější německy píšící autorky, která svou tvorbou po léta spílá rakouskému státu a jeho představitelům, osobně uvedl nově zvolený rakouský prezident Heinz Fischer.

Kafkovské regály

Shodou okolností hned druhý den, 1. listopadu, měla Elfriede Jelinek na Staroměstské radnici převzít Cenu Franze Kafky, jediné mezinárodní literární ocenění udělované v Česku. Také tato ceremonie získala jistý absurdní ráz. Za mezinárodní porotu promluvil předseda českého PEN klubu Jiří Stránský, který si neodpustil prozradit, že on sám Elfriede Jelinek nevolil pro její dlouholeté členství v rakouské komunistické straně (1974–1991). U bývalého politického vězně důvod zcela pochopitelný, ale jestliže promluví jako jediný přítomný zástupce jury, předznamenává tím bizarní ráz večera. V čele slavnostního sálu zasedli Vladimír Železný a jeho syn Jakub, který ceremonii moderoval a svého otce soustavně oslovoval „pane poslanče a místopředsedo“ (Společnosti Franze Kafky). Čestné místo uprostřed zaujal primátor Pavel Bém, který měl…