Kobka, v níž zklidní každé dítě

Muž, který má dnes na ministerstvu školství na starost dětské domovy a výchovné ústavy, byl v roce 1989 vyšetřován pro týrání svěřenců. Tisku to znovu zopakovala ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková, která tehdy jako městská prokurátorka měla dohled nad pražským ústavem na Klíčově. Požadavek, aby Jiří Pilař opustil ministerstvo, vznesla – třikrát za poslední dva roky – i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.

Výchovně bez oken

Marie Vodičková chodila koncem 80. let kontrolovat výchovný ústav na pražském Klíčově (pro chlapce od 15 do 18 let) každé dva měsíce, ale ničeho zvláštního si nevšimla. Její kontroly však byly formální. „Sledovala jsem hlavně papíry,“ říká. Pak ji ale odcházející vychovatel upozornil na některé drsné praktiky ústavu a Vodičková se dala do podrobného vyšetřování. Výsledkem bylo upozornění městské prokuratury národnímu výboru a školské správě, že na Klíčově porušují zákony.

Konkrétně: v přízemí ústavu byly tři „výchovné izolace“ – kobky bez oken a postelí. Řada svěřenců vypověděla, že tu byla v úplné tmě zavřena sedm i více dní a nocí. Tehdy platná vyhláška dovolovala takový trest nejvýš pětidenní. Ukázalo se navíc, že někteří kluci byli v temné místnosti dvanáct i víc hodin bez jídla a možnosti použít toaletu. Několik z nich se tu pokusilo o sebevraždu. Prokurátorka Vodičková také zjistila, že ústav…