Pro někoho bezpečnostní bariéra, pro jiného plot, ještě pro jiného zeď prakticky berlínská. Řeč je o překážce, kterou už rok staví Izrael na ochranu proti pronikání teroristů z palestinských území. Její trasa vede areálem Západního břehu Jordánu, tedy na území, jež podle mezinárodního práva není izraelské, a tím – podle názoru mnohých – de facto jednostranně prejudikuje budoucí hranici s palestinským státem. Právě proto nespočívá podstata sporu v samotné existenci této bariéry, ale ve vedení její trasy.
Ve středu izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že armáda musí severozápadně od Jeruzaléma změnit její průběh na třiceti z už vystavěných 40 kilometrů ve prospěch Palestinců. Technicky to není velký problém. I tam, kde bariéru tvoří betonová zeď, mají její segmenty hákové úchyty, za které je může jeřáb kdykoli popadnout a přemístit. Jde spíše o politikum. Na jedné straně se ukazuje, že i v bezpečnostně vypjaté situaci působí v Izraeli nezávislá justice. Nejvyšší soud, který v zemi bez psané ústavy do značné míry supluje roli soudu ústavního, takto zásadně rozhodl ve věci jedné palestinské petice. Tím byl ovšem stanoven precedens, neboť podobných petic týkajících se linie plotu je asi dvacet. Zároveň toto rozhodnutí padlo týden před verdiktem Mezinárodního soudního dvora v Haagu, který má na podnět OSN vydat směrnici ohledně zmíněné bariéry tento pátek.
Izraelský Nejvyšší soud se zabýval konkrétní peticí obce Bejt Surik a čtyř dalších. Nikoli tedy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
