0:00
0:00
Domov27. 6. 20046 minut

Kalouska na transportéru viděti

Ještě pořádně nezaschly podpisy pod smlouvami o pronájmu stíhaček gripen a armáda rozjíždí další obchod – nákup dvou stovek obrněnců za pětadvacet miliard korun. Dostupné informace zatím říkají, že podobnost obou záměrů není jen v ceně, ale i v podezřelých okolnostech, které je doprovázejí. Ale jeden rozdíl tu je. U stíhaček nás spojenci od nákupu odrazovali, transportéry by naopak v naší výzbroji viděli rádi. Také jsme se NATO zavázali, že si je do roku 2006 opatříme pro naši účast v mezinárodních operacích. Kvůli pranici zdejších lobbistů, kdo zakázku utrhne pro sebe, ovšem slib nebude splněn.

Astronaut

Ještě pořádně nezaschly podpisy pod smlouvami o pronájmu stíhaček gripen a armáda rozjíždí další obchod – nákup dvou stovek obrněnců za pětadvacet miliard korun. Dostupné informace zatím říkají, že podobnost obou záměrů není jen v ceně, ale i v podezřelých okolnostech, které je doprovázejí. Ale jeden rozdíl tu je. U stíhaček nás spojenci od nákupu odrazovali, transportéry by naopak v naší výzbroji viděli rádi. Také jsme se NATO zavázali, že si je do roku 2006 opatříme pro naši účast v mezinárodních operacích. Kvůli pranici zdejších lobbistů, kdo zakázku utrhne pro sebe, ovšem slib nebude splněn.

Umíchej 500 tanků a sto stíhaček

Armáda uvažuje o nákupu moderních obrněnců už osm let. Po roce 1998 vítězila představa ministra průmyslu Miroslava Grégra – vyvineme a postavíme vlastní „národní“ stroj. Úkolem byly pověřeny Strojírny Tatra Praha, během čtyř let dostaly od ministra Grégra na vývoj nového stroje s názvem Zubr skoro sto milionů korun. Když za to společnost loni na výstavě zbraní IDET v Brně předvedla pouze umělohmotnou maketu, dospěla ministerstva průmyslu i obrany k názoru, že tudy cesta nevede. Projekt byl zastaven.

Variantou číslo dvě se stal plán zveřejněný loni v zimě ministerstvem obrany: armáda prý nakoupí čtyři stovky nutně potřebných transportérů (za čtyřicet miliard korun) v zahraničí. O čtyři měsíce později vyrukoval premiér Vladimír Špidla s požadavkem snížit armádní rozpočet a vojáci se dohodli, že…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026