Vodík nás nespasí
V článku Vodík, prosím (Respekt č. 7/2003) připomíná Marek Fak rozhodnutí amerického prezidenta Bushe výrazně podpořit výzkum vodíkových palivových článků. Rozvoj a případné rozšíření vodíkové technologie přitom dává do souvislosti s ekologicky šetrným hospodářstvím a dopravou. Ačkoli je pravda, že jedinou zplodinou, která vzniká při spalování vodíku, je destilovaná voda, bylo by chybou považovat jej automaticky za jakousi energetickou spásu. V žádném případě totiž nejde o primární zdroj, který by nás dokázal zázračně zbavit všech potíží.
Jak získat energii
Sloučenin vodíku – především vody – je v zemské kůře k dispozici skutečně nepřeberně. Volný vodík jako takový však ve významném množství dostupný není. Musí se dosti pracně a nákladně získávat. A v tom je právě Achillova pata celého vodíkového projektu. Možností výroby čistého hydrogenia je totiž sice hned několik, všechny však potřebují primární energii. A ta se zase dnes nejčastěji získává prostřednictvím plynu či uhlí. Takže jsme opět tam, kde jsme byli na začátku – u nijak zázračných fosilních paliv.
Tvrdit tedy, že budoucí energetiku můžeme založit na vodíku, je stejně krátkozraké jako říkat, že elektrickou energii budeme odebírat z akumulátorů, aniž bychom se přitom zajímali o to, jak a z čeho je budeme dobíjet.
Přesto je dobře, že se o vodíku začíná zase stále častěji hovořit. Naši pozornost si totiž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
