Přestřelka nad Atlantikem z minulého týdne nejméně rozrušila ty, kteří stáli na jejím počátku – Turky. Zamítavou odpověď Francie, Německa a Belgie na žádost Ankary, aby Aliance poskytla svému spojenci vojenskou techniku na obranu proti případnému útoku ze strany Iráku, komentovali tamní politici a média vesměs chladně. Všichni si notovali, že se vzpurná trojice států nakonec přidá k ostatním členům NATO a letadla AWACS či protiraketový systém Patriot Turecko dostane. „Problém spočívá v načasování pomoci, nikoli v tom, že by nám ji spojenci nechtěli poskytnout. Jen si myslí, že žádost přišla příliš brzy,“ citoval tureckého ministra zahraničí Yasara Yakise internetový list The Turkish Daily News.
„V této chvíli není ve hře naše bezpečnost, ale pověst NATO,“ dodal Yakis a připomněl, že Francie i Německo už přislíbily Turecku vojenskou pomoc v případě napadení Irákem.
Znepokojení nad výsledkem aliančního patu vyjádřil jen Recep Tayyip Erdogan, šéf nejsilnější parlamentní strany v Turecku. „Kdo by se nebál o svůj dům, když u sousedů začne hořet? Pak se člověk musí zaštítit,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel. Alianční zemi, která s Irákem sdílí 345 kilometrů dlouhou hranici, v každém případě hrozí mnohé. Saddám Husajn se nechal slyšet, že nebude váhat použít proti nepříteli jakékoli prostředky včetně chemického a biologického útoku. Ankara proto požádala NATO o obranné systémy proti konvenčním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
