0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura20. 12. 20034 minuty

Aby duše ostaly čisté

Časopis AD magazín (dříve Anno Domini) letošním prosincovým číslem definitivně skončil svoji třináctiletou existenci. Těch, které zajímal, bylo už prostě málo. Měsíčník s podtitulem Křesťanství a svět vycházel uprostřed katolické církve a od počátku měl ambici být k ní kritický a zároveň se pokusit zprostředkovat dialog mezi věřícími a zbytkem světa. Už samotný fakt tohoto nekrologu naznačuje, že šlo o projekt odsouzený k nezdaru, přesto si krátkou rekapitulaci zaslouží – už kvůli legraci, kterou si redakce během svého donkichotského úsilí užila.

Obsah časopisu připravovali redaktoři ve věku mezi 20–40 roky, k nimž svého času patřil i autor těchto řádek. Z původní představy pravověrného mládežnického církevního bulletinu se ale „Ádéčko“ časem vyprofilovalo do magazínu pro křesťanské hledače a jejich sympatizanty. Žádná třeskutá opozice Vatikánu, spíš mírný pokrok v mezích zákona, snaha nasadit lidskou tvář na bezkrevnou figurínu. Martin Putna tomu říkal „osmašedesátníci v církvi“. Důsledkem byly žabomyší války, nad kterými lidé zvenku často nechápavě kroutili hlavou.

Uznejte – kde jinde se na konci 20. století dalo zažít něco tak feudálního a od života odtrženého jako spor o imprimatur, tedy o oficiální požehnání církve pro časopis. V prvních letech života ho AD jaksi automaticky dostalo, pak ale církev z důvodu opakované nespokojenosti s obsahem pohrozila, že imprimatur časopisu odejme. Redakce odvětila, že ji nějaké…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc