Vždy je trochu ošidné tvrdit o někom, že byl v té či oné oblasti první. Přesto lze jen s malým zjednodušením říci, že novinář Jiří Lederer, od jehož smrti uplyne v neděli 20 let, byl prvním, kdo si naplno odseděl trest za Chartu 77. Jen jako doklad totalitní reality působí fakt, že v onom procesu v říjnu 1977 slovo Charta ani nepadlo a celý případ byl nazván „Ornest, Lederer, Pavlíček, Havel“. V orwellovském světě jsou nevyslovitelné výrazy, které je třeba něčím nahradit.
Jiří Lederer se narodil v roce 1922 v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou. Za války byl totálně nasazen, ale uprchl a skrýval se v rodném kraji. Po válce vystudoval v Praze filozofii a politologii, v Krakově polskou literaturu a sociologii, poté pracoval v médiích. V roce 1954 byl vyloučen ze svazu novinářů za „vyslovení nesouhlasu s praxí padesátých let“ a o dva roky později byl vyhozen z Večerní Prahy za příznivou recenzi Škvoreckého Zbabělců. V 60. letech pracoval jako redaktor v rozhlase a v reformních novinách. Po nástupu normalizace byl Lederer v lednu 1970 zatčen kvůli svým dva roky starým kritickým reportážím z Polska (podle paragrafu „hanobení státu světové socialistické soustavy“). Po dvou měsících byl sice z vazby propuštěn, ale v únoru 1972 byl odsouzen na dva roky.
Po podmínečném propuštění koncem roku 1972 byl bez práce, ale začal sestavovat knihu později známou jako &„…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
