Éra vlády Miloše Zemana definitivně skončila. I tak by se dala shrnout pražská návštěva Gerharda Schrödera. Německý kancléř měl přijet už před rokem, ale loni v předjaří kvůli Zemanově hulvátství cestu odložil na neurčito. Že sudetští Němci působili před pětašedesáti lety jako pátá kolona při rozbití Československa, je známo už z rozsudků norimberského tribunálu, ale pokud tak český premiér paušalizoval celou sudetoněmeckou komunitu v kontextu roku 2002, nemohl se divit – navíc v německém volebním roce – Schröderově couvnutí. Nyní je vše zapomenuto a nejen to: česko-německým vztahům snad poprvé nedominuje minulost, nýbrž věcná agenda.
Před rokem a půl otiskl Respekt komentář s titulem „Čechy nemá nikdo rád“ – poté co se vztahy zejména s Německem a USA dostaly na nejhorší úroveň od revoluce. Letos je vše jinak – poté co Vladimír Špidla uspěl v Americe a Schröder v Praze. „Čechy mají všichni rádi,“ chtělo by se málem napsat. Český premiér na tom ale nějakou zvlášť aktivní zásluhu nemá, spíše poměrně lacino profituje z chyb svého předchůdce.
Co vyplynulo ze Schröderovy návštěvy? Jak poznamenal Petr Pithart, česko-německé vztahy se posunuly z bolestných otázek minulosti k evropské dimenzi. Kancléř slíbil, že Německo v roce 2006 přezkoumá, zda je nutné prodloužit přechodné období, které bude komplikovat život Čechům pracujícím v Německu i po vstupu do EU. Špidla zase hájil zájmy malých zemí, tedy i Česka, v rámci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
