0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura26. 7. 20033 minuty

Mimochodem

Žádná nastupující generace zřejmě už nikdy nebude tak mladá, jako byla zamlada generace těch, kteří dnes patří k nejstarším. Byli mladí přímo programově. Zpuchřelý starý svět, proti kterému se bouřili, nevzbuzoval žádné sympatie. Už jen ty konvence – ještě koncem třicátých let stačilo k pohoršení celého maloměsta vyjít si na korzo v šortkách.

Mládež tehdy stála na straně rozumu proti předsudkům a pověrám, vyznávala kult těla a přírody, ctila funkcionalistickou účelnost a také se někdy oddávala zapovězeným slastem volné lásky, nikoli ovšem neřestně jako bonviváni s metresami v časech belle époque, ale zamilovaně, nebo aspoň kamarádsky. V první polovině minulého století znamenalo mládí mnohem víc než jen věk. V lepším případě ohlašovalo radikální proměnu životního stylu, v horším sedlo na lep totalitním ideologiím, které se rovněž tvářily mladistvě, podporovaly tělovýchovu a rázně účtovaly s náboženskými pověrami.

Někdejší moderní mládež si mládí podržela i ve zralém věku. Poznal jsem to v šedesátých letech na vlastní kůži, když mi chlapecky štíhlý tatínek v kraťasech uštědřoval zcela patriarchální výprasky. Ani se nezadýchal. Rád si přitom dokonce broukal veselé písničky od táboráku, zatímco já si sotva dvanáctiletý prožíval pochmurné nálady, v jakých se před zrodem modernismu utápěli starosvětští básníci. Kdyby mne řezal tlustý vousáč v pumpkách se zlatým řetězem na vestě a zálibou v secesi, zřejmě bych se s tím smířil ochotněji, kraťasy však do exekuce…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc