Schopnost usoudit, co si jiní myslí, je výlučně lidská. Alespoň to tvrdí biolog Carl Zimmer v časopise Science (č. 1679/2003). Člověk dovede odhadnout myšlenky jiných a řídit se podle toho v životě, ekonomice, politice a třeba i ve sportu či šachu. Klamat, tvořit aliance a skupinově nenávidět však dokážou i šimpanzi. Rozdíl je ale v tom, že nemají skutečnou teorii mysli – nedokáží zužitkovávat myšlení jiných. Jak ukazují výzkumy, ani lidé se ovšem s úplnou teorií mysli nerodí, získávají ji až kolem pěti let věku.
Právě schopnost čtení myšlenek je nyní předmětem rozsáhlého bádání. V praxi to vypadá tak, že vědci pomocí moderních zobrazovacích technik například při známé hře kámen, nůžky, papír srovnávají aktivitu různých částí mozku u pokusných osob a zjišťují, které se při čtení myšlenek aktivují. Celý projekt významně přispívá k pochopení toho, proč lidé uvažují o svém původu a poslání a dokonce i o vlastnostech vesmíru, ve kterém byli stvořeni. Získané poznatky navíc pomáhají také k pochopení příčin autismu – dětské a do dospělosti někdy přetrvávající duševní poruchy, charakteristické tím, že se postižený člověk orientuje výhradně podle vlastních vnitřních popudů a myšlenek, bez schopnosti korigovat je podle jiných lidí. Jinými slovy: nedovede číst jejich myšlenky, nemá teorii mysli.
•••
Jsme na frontové linii biologické války, varuje Martin Enserink v rubrice „Zaměřeno na novinky“ měsíčníku Science (č. 1954…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
