Nepřipadáte si na Festivalu spisovatelů jako popová hvězda na turné? Je zvláštní představa, že by třeba William Faulkner podstupoval takové akce.

Ale já na ně často nejezdím. Jako člověk, který tráví většinu života ve studovně ve sklepě a mluví jenom sám se sebou, beru ty festivaly jako příjemné povyražení, protože se potkám se čtenáři a netoliko s duchy z mých knížek. Jsem něco jako mnich, kterému je jednou za rok dovoleno, aby se zúčastnil nějakých orgií.

Rád se vyjadřujete k politickým otázkám. Šimon Peres vás prý jednou navrhoval na izraelského premiéra a vy jste to odmítl slovy, že nejste Václav Havel. Jak jste to myslel?

Za prvé, já jsem skoro fyzicky neschopen říci „no comment“, takže nemůžu být politikem. Navíc kdyby se všichni spisovatelé dali na politiku, mohlo by se stát, že by politici začali psát romány, a to by byl konec civilizace. Václav Havel je samozřejmě skvělý příklad, ale měl by zůstat výjimkou, nikoli pravidlem.