Ještě než se v plné míře roztrhl pytel s událostmi v souvislosti s petiční akcí a česko-rakouskou verbální přestřelkou, zaobírala se země pod Alpami třemi otázkami - pokud ovšem platí předpoklad, že se veřejnost vůbec nějakými politickými záležitostmi zaobírá. Jak je možné, že z něčeho, co v boji za práva slovinské menšiny v Korutanech zpočátku připomínalo spíše švejkovskou patálii, nakonec vznikla diskuse o ústavě a zásadách demokracie? Bude kancléř Wolfgang Schüssel ještě dlouho mlčky přihlížet, jak mu korutanský zemský hejtman hází klacky pod nohy? A jaké cíle má Jörg Haider v souvislosti s nynější vládní koalicí?
Kholův bumerang
Pro odpověď je nutné se podívat na jiného muže, jenž v celé záležitosti stojí jakoby stranou. Je to Andreas Khol, profesor ústavního práva a šéf poslanecké frakce lidové strany (ÖVP) v národním parlamentu. V dávném roce 1992, když východ Evropy procházel převratnými změnami a malé Rakousko si hovělo v náruči koalice sociálních demokratů a lidovců, vyjádřili při jedné pódiové diskusi v korutanské obci Tainach (slovinsky: Tinje) zástupci místních Slovinců obavu, kdo bude vzhledem k rozpadu Jugoslávie v budoucnu jejich „patronem“. Samostatné Slovinsko v té době zdaleka nebylo tak jistou věcí, jako je dnes, a už vůbec nebylo jasné, jaký postoj bude ten či onen nově vzniklý stát vůči nim hájit. Podle oficiálních statistik žije v osmimilionovém Rakousku zhruba patnáct tisíc korutanských Slovinců, přestože oni sami často…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
