Premiérou nové, v pořadí již dvacáté, bondovky Dnes neumírej si svět právě připomíná čtyřicáté výročí uvedení legendárního agenta 007 na plátna kin. V literární podobě se však tento hrdina zrodil již o více než deset let dříve na Jamajce, kde se po odchodu na odpočinek usadil dvaačtyřicetiletý Ian Fleming. Zkušený novinář, který za války působil v amerických zpravodajských službách, vydal první román o Jamesi Bondovi Casino Royal v roce Stalinovy smrti (1953), ale charakteristickými rysy obdařil svého hrdinu už v rukopisech, které vznikaly od počátku padesátých let. Do roku 1964, kdy zemřel, vydal Fleming o dobrodružstvích Jamese Bonda celkem dvanáct románů a dvě knihy povídek.
Proti KGB
Flemingův Bond, špion s povolením zabíjet, je dítětem hrozivé atmosféry vrcholící studené války, kdy se jaderná apokalypsa zdála nezvratná. Jeho příběhy v mnohém navazují na tradici dobrodružných románů o bojích neohrožených mužů zákona s tajuplnými organizacemi zločineckého podsvětí a jejich démonickými vůdci, jenže ve vyhrocené situaci rozděleného světa mohly být síly Zla jasně geopoliticky konkretizovány. Jakkoli byla Bondova dobrodružství fantastická, odehrávala se v reálném rámci a do jisté míry odpovídala zjištěním západních tajných služeb o struktuře a taktice hlavního protivníka, jímž byla sovětská KGB. Zlověstní padouši v čele zločinných spiknutí, jaké znala veřejnost z krváků a detektivek, přešli z fiktivních světů do reality moskevských úřadoven, měli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
