Na improvizované pódium brněnského Domu umění přichází proslulá moderátorka Ester Kočičková v černých šatech a oranžovém boa. U krku jí rytmicky bliká červené světlo. „Tuhle speciální róbu pro mě navrhl Jiří David,“ říká v narážce na neonové Srdce blikající nad Hradem. „Dnes budeme svědky předání ceny Jindřicha Chalupeckého,“ dodává do zuřivého štěkotu malého psíka skrytého někde ve tmě mezi publikem. „Prosím toho psa, aby zavřel tlamičku,“ říká Ester nevzrušeně a zve na pódium předsedkyni poroty Char-lottu Kotíkovou, aby oznámila verdikt. Za chvíli už letošní vítězku Markétu Othovou stíhá jedna gratulace za druhou. „Nyní máte osobní volno,“ sděluje Ester Kočičková publiku i psíkovi. „Až kolem dvacáté hodiny proběhne dražba jednoho vynikajícího díla Milana Knížáka. Osobně jsem ho získala od manželů Havlových pod rukou.“ V tajuplném očekávání vypuká všeobecná zábava.
Jeden ze čtyř
Zmíněný Milan Knížák byl hlavním důvodem letošního přesunu finálové výstavy z Prahy do Brna. Po sérii arogantních urážek na adresu mladších kolegů a dalších naschválů se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla rozloučit s prostorem Veletržního paláce. „S brněnským Domem umění se spolupracovalo moc dobře, hlavně medializace byla výborná,“ pochvaluje si změnu tajemník společnosti Dan Merta.
Do finálového výběru letos postoupili čtyři výtvarníci, jméno Markéty Othové se při sázkách na vítěze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
