Nepřisuzujte zvířatům lidské vlastnosti
Ivan Lamper v rubrice Minulý týden (Respekt č. 35/2002) vylíčil příběh hrdinného lachtana Gastona. Čtenářům jej představil jako živočicha, který zatouživ po svobodě, využil povodně k útěku ze svého hrůzného žaláře. Měl ovšem smůlu, byv nakonec chycen lovci (sic!), kteří jej znovu zavřeli do potupné klece, místo aby ho nechali zemřít jako svobodného a hrdého tvora.
Pan Lamper přisuzuje zvířeti lidské vlastnosti. Říká se tomu antropomorfizace. Je to stejné, jako když lidé považují hyenu za zákeřnou a podlou, tygra za krvelačného, medvěda za dobromyslného, všechna zvířata pak za svobodomyslná a podobně. Každý zoolog potvrdí, že je to nesmysl. Kromě toho většině zvířat zajetí (rozuměj v slušných podmínkách) nevadí tolik, jak si odpůrci zoologických zahrad myslí. Renomovaný americký zoolog George Schaller, který se roky zabýval pozorováním lvů žijících ve volné přírodě v Národním parku Serengeti, dospěl nakonec k názoru, že lev, pokud dostane nažrat, je v zoo celkem spokojen (viz Schallerova vynikající kniha „Zlaté stíny, pádící kopyta“, vydaná u nás před lety v edici Kolumbus). Tímto konstatováním tedy Schaller poněkud zpochybnil romantický příběh lvice Elsy, kterým se někteří odpůrci zoo inspirují. Na druhé straně ovšem nelze pana Schallera ani v nejmenším považovat za velkého příznivce zoologických zahrad, nejraději by i z afrických národních…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
