Kout hřbitova v jihoafghánském městě Kandaháru se liší od okolí. Hroby zdobí různobarevné vlajky a pečlivě navršené mohylky prozrazují, že mrtvé sem pohřbili teprve nedávno. Leží tu 53 mučedníků pro věc islámu, Arabů, místních Afghánců, prý i jeden Čečenec. Všichni byli členy Al Kajdy a o život přišli při americkém bombardování: stačilo včas předat satelitním telefonem zprávu a raketa zasáhla dům, v němž se skrývali. Teď se jejich hroby staly atrakcí pro místní obyvatele. Občas tu zastaví auto a osazenstvo se pomodlí. Hafizullo, místní „komandant“, který má hřbitov na starosti, se na návštěvníky dívá s obavami a chce postavit kolem hřbitova zídku, sám ale ví, že těžko najde u místních úřadů pochopení. „Ta doba je už minulostí a nikdo ji nechce vracet,“ odpovídá na otázku, zda se lidé chodí modlit k mohylám bojovníků Al Kajdy z nostalgie po tálibánském režimu. „Bojovali proti cizincům z Ameriky, a ty místní lidé berou jako nepřátele. Ale dnes už tu bojovníky Al Kajdy nenajdete, alespoň ne se zbraní v ruce,“ dodává Hafizullo. Lidé dobře vědí, že další válkou by jejich země definitivně ztratila šanci na normální život, a přišla by o pomoc za miliardy dolarů - tak to alespoň opakují každý večer v radiu.
Útěk do Pákistánu
Za tálibánů byla Al Kajda jednou z elitních sil. Řízena bin Ládinovými pobočníky držela několik úseků fronty: v okolí Talukanu na severu a v Sandžaraku na severozápadě země. Ve svých řadách měla bojovníky-internacionalisty i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
