„Česko-německé vztahy jsou v podstatě dobré,“ řekl německý prezident Johannes Rau při červnové návštěvě Prahy. Termín v podstatě znamená, že vlády sousedních zemí spolu nekomunikují a první zkouška se podnikne nejdříve v září, po volbách do Spolkového sněmu. Přerušit vztahy mezi vládami se zdařilo někdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi a předsedovi sněmovny Václavu Klausovi, kteří před volbami obvinili sudetské Němce z dávné zrady Československa. Německý kancléř Gerhard Schröder reagoval zrušením návštěvy v Česku. Obě strany proto dnes hledají cestu, jak znovu přetrženou komunikaci navázat.
Němci: Nic nežádáme
Německého kancléře rozzlobily výroky o kolektivní vině sudetských Němců a také chvála Benešových dekretů, které z principu kolektivní viny vycházejí. Tyto výroky zaznívaly v Česku před červnovými volbami, po nich rázem přestaly. „Politici by ale neměli jít dál, jako by se nic nestalo,“ upozorňuje ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Kafka. „Mělo by se stát něco nového.“ První doklad toho, co Němci chtějí, ukazuje studie, kterou pro spolkovou vládu připravil již v červnu Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnost. Ten doporučuje, aby Německo „potvrdilo Praze, že sudetští Němci a jejich svazy nemají privilegovanou pozici při formulování české politiky Německa“. Zároveň by vláda měla „vyslat vůči Praze signál, že by byl ve věci Benešových dekretů a vyhnanců žádoucí symbolický akt či několik gest“. Z pohledu expertů je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
