0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře5. 5. 20025 minut

Neznámý po Havlovi

V lednu 2003 skončí Václavu Havlovi druhé období ve funkci českého prezidenta. Dalo by se předpokládat, že otázka následníka bude součástí kampaně pro červnové parlamentní volby, ale nic takového se neděje: rozhodující politické strany nepředstavily žádného oficiálního kandidáta. Místo toho se jejich vedení nechávají slyšet, že výběr nové hlavy státu „není na pořadu dne“, případně že jde o příliš vážnou věc, než aby se stala tématem „předvolebních hrátek“. V kampani se zásluhou Koalice objevil pouze návrh na přímou volbu prezidenta. Rovněž přímý mandát by měl posílit vážnost hlavy státu. Přesto - zblízka je jasně vidět, že strany prestiž prezidentské instituce spíše snižují.

Kandidáti, kteří mlčí

Reklama

Ať už má člověk jakýkoli názor na Václava Havla, nelze mu upřít, že svému úřadu dal specifickou podobu. Prokázal, že nejvyšší reprezentant státu nemusí být jen obligátním kladečem věnců, nýbrž postavou, která může účinně ovlivnit politické směřování země. Právě kvůli Havlovi (a s ohledem na předtotalitní tradici) přikládají lidé instituci prezidenta mnohem větší význam, než jí dává ústava. Už proto by měly strany oznámit, koho budou chtít na Pražský hrad dosadit. Pokud věc drží v tajnosti, vystavují se několikanásobnému podezření: buď nemají o kandidátovi jasno, nebo chtějí do funkce instalovat nějakého bázlivého, nekonfliktního a poslušného tvora, případně si ji nechávají v záloze pro jednání o podobě příští vlády. První alternativa zřejmě platí pro…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc