Miloš Zeman strávil tři dny v Rusku, den v Bělorusku a učinil další krok ve svém vývoji. Hlavním cílem cesty bylo získat protihodnotu za ruský dluh, ale šlo také o to získat podporu Ruska v otázce stálé platnosti tzv. Benešových dekretů. V době, kdy Českou republiku nepříznivě hodnotí NATO i Spojené státy, kdy máme problémy také s Německem (kancléř Schröder zrušil svoji plánovanou návštěvu), by se snad podpora našla alespoň v Rusku prezidenta Vladimíra Putina. Takto mohl uvažovat Miloš Zeman. Vždyť i Moskva patří ke koalici Spojenců z roku 1945. Na tom by nebylo ze strany Zemana nic nečekaného. Proto také v Rusku říkal podle starého vzoru to, co chce hostitel slyšet. Za své návštěvy Běloruska ale jako by udělal krok k rozpolcení ve stylu dr. Jekyll a pan Hyde. Zcela jasně se postavil za protilukašenkovskou opozici - s prezidentem se vůbec nesetkal. Tento postoj je vedle moskevského jednání o splátkách ruského dluhu nejvýznamnějším výsledkem Zemanovy čtyřdenní cesty.
Se zbožím v pytli
V Moskvě věnoval Zeman většinu svého času rozhovorům s premiérem Michailem Kasjanovem. Šlo hlavně o splacení zbytku ruského dluhu u Česka. Loni se Rusům za velmi podezřelých okolností podařilo přes firmu Falkon Capital umazat z tohoto dluhu sto miliard korun. Ruská vláda uvolnila na splacení přes 50 miliard Kč, ale do českého rozpočtu se dostalo jen 20 miliard. Kde zůstalo 30 miliard? To odmítá vysvětlit česká i ruská vláda s odkazem na státní a obchodní tajemství.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
