Na potemnělé scéně libereckého Malého divadla se po laně hlavou dolů spouští nahá, hladce vyholená žena s podivným stigmatem na pravé polovině těla. Dole ji vsedě netrpělivě očekává stejně vyholený a stigmatizovaný nahý muž. Poté, co spolu splynou v nezvyklém animálním tanci, se žena odpoutává a znovu stoupá ke stropu. Napjaté lano však tentokrát tíhu svíjejícího se těla nevydrží a přetrhne se: žena padá z výšky sedmi metrů na svého partnera a končí v liberecké nemocnici se zlomeným zápěstím a otřesem mozku. Tak se minulý rok v dubnu předčasně uzavřelo turné taneční skupiny předního maďarského choreografa Pála Frenáka s představením Tricks&Tracks. I přes tuto bolavou vzpomínku se k nám Frenák po roce vrátil a 6. března v rámci přehlídky současného středoevropského tance „Dance Zone 2002“ předvedl stejnou choreografii v pražském divadle Archa. Představení ukázalo, že Frenákovo riskování má společensky pozoruhodný přesah a zdaleka nekončí létajícími scénami.
Tanec temnot
Abychom mohli lépe pochopit Frenákovu odvážnou choreografii, je dobré si připomenout životní osudy autora: v představení Tricks&Tracks jsou totiž neomylně zakódovány. Pál Frenák se narodil v Maďarsku do rodiny hluchoněmých rodičů rok po sovětské invazi. Dětství zdravého chlapce v takto postižené rodině dostalo další ránu ve Frenákových osmi letech, kdy rodiče zemřeli a Pál spolu se svými sourozenci putoval do dětského domova. Po opuštění tohoto azylu v patnácti letech uplatnil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
