0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí25. 11. 20016 minut

Rozjezd demokracie

Po celodenním dešti padají na kamenné domy Mušnikova, vesnice vzdálené asi dvacet kilometrů od jihokosovského Prizrenu, cáry husté mlhy. V neosvětlených příbytcích, které dodnes nesou stopy bojů, jako by nikdo nebydlel. Prudké zatáčky uzoučké cesty najednou ozáří světlomety terénní toyoty OSN, následované vojenskou eskortou KFOR. Vozy zastavují a vystupuje z nich skupinka mobilní mezinárodní volební komise. Sedmdesát obyvatel Mušnikova tvoří bez výjimky Srbové. Po dlouhém váhání, zda se prvních svobodných voleb účastnit, se nakonec po výzvě z Bělehradu rozhodli hlasovat. Do společných volebních místností s Albánci se však neodvážili. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která volby zajišťovala, proto s urnou přišla za nimi. Z počtu jeden a čtvrt milionu voličů bylo takových lidí zhruba deset tisíc.

Zlatý Tito

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Ve středu ráno předminulého týdne, kdy volební komise tvořená Turkem, veškou a dvěma Albánci do Mušnikova dorazila, hustě pršelo. Do místní ordinace, světnice s kamny, lůžkem a poličkou na léky, přesto začali krátce po příjezdu nakukovat první voliči. Většinou starší lidé, kteří svůj důchod dostávají z Bělehradu. „Mladí odešli, nic je tu nedrží,“ říká šestašedesátiletý Slavko Markovič. Před rokem byl v Srbsku, ale vrátil se zpět, vlastní tu dům. „V Srbsku mi nikdo nic nedá. Jak bych tam žil?“ odmítá možnost odstěhovat se. Se životem v Mušnikovu ale spokojený také není. "Nemohu opustit vesnici, nemohu se podívat do…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc