Srpen přináší svoji tradiční politicko-historickou symboliku. My si v úterý připomeneme už 33. výročí brežněvovské okupace. Před týdnem si pak celý svět připomněl 40. výročí vzniku berlínské zdi. Marná sláva, kulatiny jsou kulatiny, táhnou víc než třiatřicítka. Nicméně jedno je jisté. Přestože už neexistuje ani Sovětský svaz, ani Československo a přestože berlínská zeď padla už před dvanácti lety, oba tyto symboly v jistém smyslu stále žijí - podobně jako vietnamská válka i čtvrtstoletí poté, co skončila. Jenže symboly žijí svým vlastním životem a po čase zdaleka nemusí odpovídat původní realitě, od níž jsou odvozeny.
Vietnam po 30 letech
Nešťastný 21. srpen se dnes připomíná ne jako předchozí sázka na špatného partnera (poválečné spojenectví se SSSR nevzniklo proti vůli československých voličů), která snad ani nemohla skončit jinak, ale jako symbol brutálního útoku velmoci na malý stát. A nejen to. Symbolizuje i zápas evropského jara 1968 a odpor vůči němu. Vždyť myšlenky, které k nám přijely rozdrtit sovětské tanky, korespondovaly s tím, o čem se debatovalo na univerzitách Francie či západního Německa. Přitom na těchto univerzitách tehdy studovali dnešní evropští lídři. Jako by sovětský zásah u nás dal za pravdu i jejich snahám, aby si dnes mnozí z nich mohli o 21. srpnu 1968 myslet, či snad dokonce říkat: Vidíte, a takhle jsme mohli dopadnout i my, kdybychom si Američany nedrželi od těla. Vietnamská válka se dnes nepřipomíná jako marná snaha…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
