Lidovecký poslanec Jiří Karas připravil novelu zákona o umělém přerušení těhotenství. Zatímco dnes je konečné rozhodnutí jen na ženě, napříště by podle Karasova zákona měl hlavní slovo muž: interrupce by byla možná jen s jeho souhlasem. Pokud by žena nechtěla nebo nedokázala uvést otce nenarozeného dítěte, musel by s potratem souhlasit úřední opatrovník.Z jiného konce se tématu potratů chopila čtveřice poslankyň opoziční smlouvy Kateřina Dostálová, Eva Dundáčková, Lucie Talmanová a Jana Volfová: chtějí uzákonit anonymní porody. Vláda se k jejich novele vyjádřila negativně s tím, že dítě má právo na svou identitu. „Anonymní porody jsou možné v Německu stejně jako ve Skandinávii,“ říká Jana Volfová. „Myslím, že se nám podaří kolegy poslance přesvědčit.“
Slovo otce
Umělé potraty u nás zákon umožnil v roce 1957, dalších skoro třicet let se pak jejich počet pohyboval mezi 50 a 70 tisíci ročně. V roce 1985 začala potratová křivka prudce stoupat a vrcholu dosáhla o tři roky později. Tehdy byl počet potratů (110 tisíc) téměř stejný jako počet narozených dětí (130 tisíc). Čísla za posledních deset let jsou podstatně nadějnější, počet interrupcí klesl loni na 32 tisíc (dětí se narodilo třikrát víc). Přesto potrat zůstává společensky akceptovaný. Podle výzkumu agentury STEM z loňského března je přijatelný pro dvě třetiny z téměř dvou tisíc dotázaných (zatímco třeba homosexualita je přijatelná jen pro polovinu a užívání drog jen pro desetinu z nich)."Úplné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
