V roce 1904 prorokoval otec geopolitiky H. J. Mackinder Americe skvělou budoucnost: stane se prý světovým hegemonem. Jeho předpověď se splnila a USA jsou dnes na vrcholu své moci. Washington momentálně nemá rovnocenné rivaly, nanejvýš dva ambiciózní protivníky, Rusko a Čínu. Největší výzvou je však pro Američany Evropská unie.
Partneři z donucení
George W. Bush cestuje v těchto dnech po evropských metropolích. Vítají jej strnulé úsměvy, váhavé stisky rukou a tu i onde demonstranti. Americký prezident navštěvuje kontinent, který zažívá další z vrcholů vleklé krize vlastních snah o sjednocení. Jemu i hostitelům je přitom známo, že evropská integrace byla vždy zamýšlena také jako protiváha k americké dominanci. Slabost evropské měny je však matematicky přesným vyjádřením vnitřního stavu starého kontinentu a jeho závislosti na USA. Také společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika je bez Ameriky pouze slovní hříčkou. Epický vzlet slavnostních projevů proto nemůže zakrýt skutečnost, že silné partnerství, o kterém se v během Bushovy cesty často mluví, se podobá spíše partnerství z pozice (americké) síly. Soulad mezi USA a Evropou panuje ohledně společně vyznávaných abstraktních principů, při dosahování konkrétních cílů se však projevuje konkurence. Evropsko-americké vztahy trvale zatěžují rozepře: ať jde o dovoz banánů, vývoz geneticky „zušlechtěných“ potravin, subvence pro letecký a zbrojní průmysl, či bezpečnostní politiku.
Jen…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
