Za černými brýlemi
Jen málo věcí dokázalo znázornit brutalitu komunistických represí tak dokonale jako černé brýle Wojciecha Jaruzelského, bývalého generála a šéfa polské komunistické partaje. Jeho světloplachost kontrastovala s odhodlaností, s jakou v prosinci 1981 vyhlásil stanné právo, aby potlačil protirežimní hnutí Solidarita, které v té době každým týdnem nabývalo na síle. Byly to brýle, za nimiž se skrývalo zlo.Nyní, mnoho let po pádu východoevropského bolševismu, tento muž stanul před soudem. Je obviněn ze spoluodpovědnosti na krvavé události, která se stanným právem nemá přímou souvislost. Podle dokumentů obžaloby to byl on, kdo dal rozkaz ke střelbě do dělníků, kteří v roce 1970 na ulicích v Gdaňsku demonstrovali proti zvýšení cen. Kulky státních orgánů skosily čtyřiačtyřicet osob. V té době byl Jaruzelski ministrem obrany.Polské veřejné mínění si na jeho provinění nevytvořilo jednotný názor. Hlasy těch, co požadují potrestání, dnes zaznívají zhruba tak často jako hlasy lidí, kteří jej hájí. Podle těch druhých to byl vlastenec, který sice možná rozprášil gdaňské demonstrace, ale vyhlášením stanného práva zabránil invazi sovětských vojsk. Na rozdíl od jiných východoevropských lídrů prý dokázal pozvolna uvolňovat krunýř, do nějž komunisté společnost uvěznili. Nakonec souhlasil s vytvořením známého Kulatého stolu a poklidně předal moc demokratické vládě. Brutality, jako byla vražda kněze Jerzyho Popieluszka, na tom nic nemění. Vlajkonošem těchto Jaruzelského zastánců je Adam…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
