Spojené státy přišly o křeslo v Komisi OSN pro lidská práva. Přitom v roce 1947 patřily k jejím zakladatelům a až dosud v ní nepřetržitě měly svého zástupce. Výsledek tajného hlasování v Ženevě, které stanovilo složení komise v příštím roce, zaskočil Washington, ale také většinu evropských metropolí. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, proč byl hlavní arbitr lidských práv právě teď zbaven místa v jediném mezinárodním spolku, který může alespoň deklaracemi soudit autoritářské režimy.Jedni tvrdí, že Američané zapomněli pro obnovu svého členství v komisi lobbovat, a ukazují naopak na aktivitu Kuby, Číny a dalších pravidelně kritizovaných zemí získat podporu pro vyzyvatele Washingtonu. Druzí upozorňují na rostoucí ambice členů Evropské unie (USA prohrály v soutěži s Francií, Rakouskem a Švédskem). Evropanům navíc došla trpělivost s příliš suverénním a odmítavým přístupem Bushovy administrativy k citlivým tématům, jakými jsou kjótský protokol anebo snaha zpřístupnit nejvíce postiženým zemím levnější léky proti AIDS. Především pařížští politici možná ucítili téměř historickou příležitost odstavit USA dočasně na druhou kolej a využili pro to svých kontaktů s africkými a asijskými státy, které mají v OSN početní převahu. Sami Evropané jsou ale nyní ze svého triumfu nejvíc v rozpacích a už přispěchali s prohlášením, že se zasadí o to, aby (slovy švédského velvyslance při OSN) „hlas USA byl ve vztahu k lidským právům stále slyšet“.Protiamerické tažení totiž přiblížilo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
