Otrokyně z vitríny

Vypadalo to na vzrušující zážitek. Devatenáctileté Marcele z Rumburka se nápad dvou letmých známých z diskotéky, že ji prodají do Německa Vietnamcům, zamlouval. Vždyť ji hned druhý den zase ukradnou zpět a v Čechách si vyinkasovaných pět a půl tisíce marek spravedlivě rozdělí. Strach z podrazu pak definitivně zaplašilo ujednání, že s sebou vezmou i její čtrnáctiletou sestru Janu. S vysvětlením, že jedou „s klukama na výlet“ na jeden den do Německa, nakonec vyprosily od matky pas a jelo se. V Německu však nečekali žádní Vietnamci, ale Albánci, kteří jim okamžitě pasy sebrali, zaplatili dohazovačům pět a půl tisíce marek a převezli dívky do Nizozemska. Po sérii znásilňování, mlácení a výhrůžkách začala Marcela pracovat v nočním klubu jako společnice, Jana v jiném městě jako prostitutka z vitríny. Čirou náhodou se Marcela po měsíci v bordelu seznámila s Čechem, jehož bratr pracoval v Nizozemsku u kriminálky. Rozpoutalo se vyšetřování a po několika dnech, kdy policie kuplíře sledovala, Marcelu z podniku vytáhli. Janu našli čtrnáct dní nato.

Jedna za minutu

Obě dívky nakonec před nizozemskou policií všechno vypověděly a matka, která se po týdnu marného čekání také obrátila na policii, je mohla přivítat doma. Osmičlenný gang albánských pasáků a jejich čeští pomahači skončili za mřížemi. Tedy vlastně happy end. Nicméně nálepka „holandské kurvy“ oběma dívkám v rodném městě zůstala, a i když starší už má dnes vlastní rodinu, trauma z „dobrodružné cesty“…