Dopisy
Od státního k soukromému monopolu
Miroslav Zajíček ve svém článku Vaculíkovi navzdory (Respekt č. 10/2001) polemizuje se známým spisovatelem, který nesouhlasí s privatizací Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Z mého pohledu má však pravdu spíše známý spisovatel. Na rozdíl od pana Zajíčka jsem totiž přesvědčen, že distribuce vody v Praze skutečně je přirozeným monopolem. Zdroje vody mohou být samozřejmě různé, podstatné však je, kdo vlastní rozvodné trubky pod zemí. A navíc, v článku chybí zmínka o kanalizaci, která monopol umocňuje. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že někteří lidé zejména v okrajových čtvrtích metropole si nechávají budovat nové nebo rekonstruovat staré studny proto, že při dnešních cenách pitné vody se jim studna v perspektivě několika let bohatě vyplatí. Tito ekonomicky uvažující lidé však záhy narazí na problém. Když totiž PVK zjistí, že oproti minulým obdobím odběr pitné vody u některých domácností výrazně klesl nebo je nulový, hrozí jim odpojením kanalizace s tím, že neplatí stočné. To je sice pravda, ale možnost platit stočné bez odběru pitné vody například nějakým paušálem PVK v žádném případě nikomu neumožní. A právě v tom spočívá zmiňovaný přirozený monopol. Stejně jako Ludvík Vaculík jsem pak přesvědčen, že Pražané se celkem oprávněně mohou obávat zdražování vody. Neznám sice podrobnosti smluv mezi Fondem národního majetku, magistrátem a firmou Vivendi. Ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
