Vztahy mezi Irskou republikou a Velkou Británií po léta kalí neshody v otázce extradice příslušníků Irské republikánské armády (IRA), na něž byl vydán zatykač v Severním Irsku. Ještě dnes žije v jižní části ostrova několik hledaných aktivistů IRA, kteří díky rozhodnutí irského soudu nebyli vydáni severoirským úřadům. Mezi ně patří i devětatřicetiletý Tony Kelly. Jeho případ ale není jen vnitřní záležitostí dvou států. Kdyby totiž v Evropské unii platila dohoda o uznávání verdiktů národních soudů, jak se o ní hovořilo na nedávném summitu EU ve finském Tampere (viz Respekt č. 44/99), byl by Kellyho případ celkem jasný. Ale současná praxe je jiná, což můžeme ilustrovat na jeho příběhu.
Do IRA z přesvědčení
Kelly pochází ze severoirského města Derry. Koncem 60. let, kdy zde katolíci masově demonstrovali za rovnoprávnost s protestanty, chodil ještě do základní školy. Jen málo věděl o jejich požadavcích, ale svou odlišnost - že je katolík - si uvědomoval. Ve čtvrti Bogside, kde žil, byl takřka denně svědkem násilí britských vojáků. Viděl, že jeho blízcí byli zastrašováni a zatýkáni jen proto, že jsou katolíci a za svou vlast považují Irsko. Dospěl k názoru, že hlavní příčinou konfliktu v Severním Irsku je rozdělení ostrova. Netrvalo dlouho a Kelly se zapojil do ozbrojeného boje IRA. Hlavní terčem byly britská vojska a severoirská policie. Jednoho dne se spolu se dvěma členy IRA…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
