Ať se ďábel vzteká
Při recenzování knižního souboru nedělních kázání evangelického faráře Sváti Karáska se nelze vyhnout pocitu rouhavosti. Kazatel nehovoří jen sám za sebe nebo za nějakou organizaci či instituci, ale zvěstuje Boží slovo a slouží tak vyššímu autorství, jež zůstává nezbadatelné. Věřící je připisují Bohu, agnostici či ateisté náboženské tradici, v každém případě však přesahuje jedince na kazatelně. Hodnotit můžeme působivost, s jakou mobilizuje svou víru, aby ji přenesl na posluchače, sama víra se však rozumovému rozboru vzpírá - část lidstva ji pokládá za zaslepenost, část za nejcennější dar. Zatímco věřící vstupuje za kazatelem do sakrálního prostoru chrámu, kniha putuje ke čtenáři opačným směrem. Stává se součástí sekulárního světa, v němž mají váhu i čistě beletristické hodnoty textů, jejich jazyk, rytmus, stavba, ale i humor a básnická obraznost. Pomiňme tedy tajemné spoluautorství vyšších sfér a pohlédněme na Karáskovu homiletiku v profánních souvislostech.
Dobrodružství víry
K ústředním tématům knihy patří čas. Ačkoli texty vznikaly během prvních tří let Karáskova farářského působení ve staropražském kostele sv. Salvátora, kde začal kázat v roce 1997, jsou sestaveny jako průvodce jediným liturgickým rokem. Svým způsobem korespondují s oblíbeným žánrem deníku - navozují iluzi bezprostředně prožívaného času, který ovšem není označen daty, ale každoročně se opakujícími církevními svátky. Karásek jen zdrženlivě a v náznacích reaguje na konkrétní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
