Od prvního prosince posílila Okresní soud v Sokolově nová krev z nejvyšších sfér tuzemské politiky. Soudcovský talár tu navlékl jeden z matadorů polistopadové éry, někdejší šéf Československé strany socialistické Jiří Vyvadil (46). V devadesátých letech proslul hlavně jako příklad nezničitelné touhy po kariéře, která ho hnala od partaje k partaji, až nakonec zakotvil u sociálních demokratů. Angažmá v ČSSD mu vyneslo senátorský mandát. Letos oznámil, že už nebude kandidovat, protože se chce stát ombudsmanem. Neúspěch jej ale donutil k nečekanému kroku: vyměnit politické ambice za jistotu doživotní kariéry v justici.
Dnes bych to nepodepsal
Podnikový právník a později advokát Jiří Vyvadil vstoupil do Čs. strany socialistické v roce 1980, o čtyři roky později se stal tajemníkem jejího poslaneckého klubu ve Federálním shromáždění. „Vstupoval jsem do strany proto, abych pomohl změnit poměry u nás,“ vzpomíná dnes. „Naše schůze začínaly tím, co říkala Svobodná Evropa, a já jsem se navzdory tlakům vedení strany podílel na věcech, které se tehdy zdály odvážné, za hranicí dovoleného.“ Jednou z těchto „velmi odvážných věcí“ byl i návrh zákona o právu na shromažďování, který na sklonku léta 1989 vyšel v partajním deníku Svobodné slovo. Porevoluční doba mladého socialistu katapultovala vzhůru: na jaře 1990 se stal v partaji předsedou, funkci si však udržel jen tři měsíce - do fatálního propadu socialistů v prvních volbách. „Nevím, co se mnou teď bude,“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
