Nájemná vražda odborářského vůdce v rumunské železárně vynesla na světlo tamní zoufalství nad praktikami českého majitele Zdeňka Zemka. Ubodaný Virgil Sahleanu ho vinil především z toho, že nesplnil své privatizační sliby a místo modernizace přivedl podnik na práh krachu. Pozoruhodné je, že takřka stejné výhrady převládají vůči majiteli pěti hutních firem i v tuzemsku: nedodržuje závazky vyplývající z privatizační smlouvy, ekonomické výsledky se pod jeho taktovkou očividně horší, továrnu likviduje. „Myslím, že pan Zemek naši společnost jednoduše vykrádá,“ zlobí se například šéf odborů z Železáren Chomutov Pavel Martoňák. „Situace v podniku vlastněném panem Zemkem je velmi špatná,“ souhlasí mluvčí ministerstva průmyslu Dagmar Plachá. „Protože navíc hrubě porušil smlouvu s Fondem národního majetku, navrhli jsme, aby byla vypovězena.“
Štvavá kampaň
Zastihnout Zdeňka Zemka v kanceláři je nemožné - neustále pendluje mezi několika desítkami svých firem. Zemkova pravá ruka v holdingu Z-Group, jeho někdejší spolužák ze školy Ladislav Bednařík však najde řešení: šéf si možná vyšetří chvilku po schůzce s obchodními partnery ve vinném sklípku v Petrově u Strážnice. Otázky nemohou začít jinde než v rumunské bídě. Proč se pan Zemek ani jednou od vraždy Virgila Sahleana nepodíval do své továrny v Jasech? „Co bych tam vyřešil?“ ptá se podnikatel a hned si odpovídá: „Nic. A sebe bych vystavoval značnému riziku.“ Své rumunské zaměstnance vykresluje jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
