Finále amerických prezidentských voleb se blíží. Už za necelé dva měsíce bude jasné, zda do Bílého domu nastoupí dvojice republikánů George W. Bush - Richard Cheney či demokratický tandem Al Gore - Joe Lieberman. Letošní zápas je vyrovnaný, napínavý a o výsledku mohou rozhodnout i zdánlivě podružné argumenty. Také voličská základna v 50 federálních státech je mnohdy pestrá a zdaleka neodpovídá zavedenému klišé o tavicím kotli: velká část občanů USA dodnes zakládá svou identitu na původu či vyznání svých předků. Do ekonomického a následně politického života postupně vstupovaly zájmové skupiny a lobby, zatímco z opačné strany jim mohla vycházet vstříc i zvláštní pozornost právě kandidátů na prezidentský úřad. A spojitost národnostně-náboženských lobby s prezidentskými volbami je víc než kdy dříve aktuální právě nyní: černému koni Demokratické strany Alu Goreovi sekunduje Joe Lieberman, vyznavač ortodoxního judaismu. K údivu mnohých to byl právě on, kdo v míře dosud nebývalé zaměřil pozornost na společenství amerických muslimů.
Muslim jako volič
Proč se vůbec američtí politikové mají zajímat o vyznavače islámu ve vlastní zemi? Snad především kvůli dynamickému růstu jejich počtu, který je nepřehlédnutelný na celém světě a zcela samozřejmě je vidět i v USA. Tam dnes žije přes 6 milionů muslimů, mezi nimiž je kolem 1 milionu oprávněných voličů. Vzhledem k tomu, jak muslimská tradice všude na světě ctí početnou a soudržnou rodinu, lze navíc očekávat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
