Nejméně oblíbený a nejproklínanější člen současné vlády. Muž, který dal „hlavu na špalek“ za dostavbu Temelína a lobbuje za další jaderné bloky. Ochránce neschopných „kapitánů průmyslu“. Člověk, který lituje rozpadu RVHP a navrhuje vyznamenat čínského velvyslance Řádem bílého lva. Nejmladší ředitel socialistického podniku, který svého času sliboval lepší platy zaměstnancům, kteří vstoupí do Lidových milicí. Šéf, který dovedl svůj podnik k neslavnému krachu. Sedmdesátník, který o sobě prohlašuje: „Navzdory věku vyběhnu do čtvrtého patra temelínské elektrárny a na rozdíl od členů ochranky se přitom nezadýchám - a podobně dobře se to má i s mým IQ.“ Přes všechnu averzi a posměch však ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr kráčí od jednoho úspěchu k druhému: prosadil revitalizaci českého průmyslu, vládou prošla jeho energetická politika, v polovině července se do temelínského reaktoru zavezlo palivo. A tam, kde nedokáže prosadit svou, bývalý boxer alespoň vyčkává: úspěšně blokuje privatizaci společností, distribuujících elektřinu a plyn, a například prodej státního podílu v mladoboleslavské Škodovce zdržel o celý půlrok. A svou štědrostí při rozdávání peněz ze státní kasy si nakonec získal i sympatie zahraničních investorů a malých a středních podnikatelů.
Hlavu na špalek
V květnovém průzkumu STEM hodnotilo ministra Grégra příznivě jen 16 procent dotázaných, čímž se co do obliby členů vlády propadl na poslední místo. Nejraději ho mají zastánci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
