Radost českých věřitelů trvala v květnu jen 25 dnů. Tak krátce totiž platil nový zákon, který prolomil dnešní demoralizující praxi, kdy dlužník neplatí, a přesto si v klidu dál užívá dům daný do zástavy, protože kvůli zahlcenosti obchodních soudů na něj ještě dlouho nepřijde řada. O nutnosti zavést nucené dražby, kterými by věřitelé rychle dostali zpět své peníze, se v posledních letech napsalo nesčetné množství odborných prací. Vždyť jen české banky mají podle odhadů v zástavách „zamrzlých“ až sto miliard korun a na tyto zatím těžko dobytné pohledávky musejí vytvářet rezervy. Sotva ale parlament zákon o veřejných dražbách přijal, koncem května ho skupina poslanců v čele s Pavlem Němcem (US) dodatečně zcela znehodnotila.
Svévolný a nezákonný
Nový zákon se vracel k osvědčené tradici starého Rakouska, jehož Všeobecný občanský zákoník (ABGB) dovoloval v případech, kdy dlužník neplnil své závazky, po předchozím písemném upozornění zástavu vydražit. Na našem území platil legendární ABGB až do roku 1951, kdy nový, stalinský občanský zákoník přiznal věřiteli už jen právo obrátit se na soud (i tento postup byl později zrušen jako buržoazní přežitek a nahradil ho ještě strašlivější socialistický institut tzv. omezení převodu nemovitosti). Rozsáhlé liberální novely o čtyřicet let později tento stav bohužel nezměnily. Nový obchodní zákoník z roku 1991 sice mluvil o možnosti prodat zastavenou nemovitost „ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem“, jenže…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
