Šestnáctiletý Ondřej z Prahy je zářným příkladem ambiciózního a nadějného studenta. Na jednom z nejprestižnějších pražských gymnázií v Budějovické ulici studuje již pátým rokem. Může se pochlubit, že právě on patří mezi vyvolené studenty, jakousi středoškolskou elitu, které jsou po maturitě otevřeny dveře vysokých škol dokořán a po absolutoriu na univerzitě je čekají dobře placená místa v úspěšných mezinárodních podnicích. Také sedmnáctiletý Dan má život před sebou. Učí se kuchařem a pokud získá výuční list, začne pracovat v restauraci. Dan patří mezi polovinu tuzemské populace, která se toho po odchodu ze základní školy již příliš mnoho nenaučí a musí až do konce života vystačit s jedinou profesí. Pravděpodobně nikdy nepřekročí úzký okruh svých známých, bude vydělávat několikanásobně méně než Ondřej, bude také více ohrožen nezaměstnaností a jeho děti budou mít mizivou možnost získat lepší vzdělání. Osudy obou mladíků symbolizují hrozbu nového rozdělení, před kterým stojí moderní společnost. Vědci již píší prognózy o tom, jak v bohatých čtvrtích bude žít asi pětina populace, lidí zaměstnaných v mocných nadnárodních firmách. Zbytek bude čekat na výdělek, který jim svými zakázkami služeb či průmyslových výrobků tato nová šlechta poskytne. Tento způsob rozdělení může v nové době zablokovat tvůrčí síly společnosti a vést také k vážným hospodářským i kulturním krizím, které v důsledku postihnou každého. Deset let po listopadu to vypadá, že Česká republika sklouzla po této…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
