Když loni na prvního máje nachytala průvodčí čtyřiadvacetiletého Aleše Čermáka, jak uhání vlakem z Prahy do Benešova bez jízdenky, nemohl černý pasažér tušit, jak moc mu tato událost zkomplikuje život. Přivolaní policisté totiž Alešovi neuvěřili, že nemá peníze ani občanku a zběžně mladíka prošacovali. Průkaz a hotovost sice Čermák opravdu neměl, zato mu v kapse cinkala sklenice s několika květy marihuany. Za černou jízdu by dostal nanejvýš pár set korun pokuty, takto si zadělal na kriminál. Shodou náhod se tak benešovská cesta Aleše Čermáka stala jedním z argumentů v čím dál hlasitější debatě o zdejším pohledu na drogy a boji proti nim.
Zavřete je
Před rokem se v České republice stala důležitá věc. Poslanci parlamentu dali občanům najevo, že jim velmi vadí konzumace všech drog s výjimkou alkoholu a nikotinu. Vadí jim dokonce tak silně, že si přejí, aby policie a soudy u nás zavíraly do vězení i ty lidi, kteří nedělají nic jiného, než že tyto drogy berou. A nezáleží na tom, jestli jde o mafií prodávaný heroin a kokain, nebo třeba o sušené konopné listí z vlastní zahrady. Trestné je zkrátka všechno. Po zhruba roce času se ukazuje, o jak závažné rozhodnutí se tehdy jednalo. Z určitého úhlu pohledu lze sice konstatovat, že svobodně zvolení zástupci občanů stanovili přísná, ale srozumitelná pravidla hry, a záleží na každém, zda je chce dodržovat, nebo nést následky. Viděno očima liberála, stát svým občanům zakázal trávit volný čas způsobem, který…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
