Opona tajemství, dohadů a spekulací, jež po dobu 205 let zahalovala historické drama spojené s terorem revoluční diktatury jakobínů, se zvedla ve středu 19. dubna, když byly na pařížské lékařské fakultě oficiálně oznámeny výsledky analýzy DNA z odebraných vzorků dětského srdce a ženských vlasů. Definitivně se tím potvrdila totožnost chlapce, který zemřel 8. června 1795 v pařížském žaláři du Temple. Šlo vskutku o následníka trůnu, syna gilotinovaného královského páru Ludvíka XVI. a Marie-Antoinetty, prince Ludvíka XVII.
S občanem-dozorcem
Samotná událost, jež ve Francii zavdala podnět k desítkám seriózních i senzacechtivých historických prací či literárních příběhů, začala v noci 3. července 1793. Z pověření revolučního Konventu se tehdy dostavilo do věznice du Temple šest komisařů, kteří probuzené královně (Ludvík XVI. byl již čtyři měsíce mrtev) sdělili rozkaz - vydat následníka trůnu zástupcům lidu. Rozespalý princ byl poté odveden o patro níž, kde ho již očekával „občan-subalterní dozorce“ švec Simon, Robespierrovým dekretem jmenovaný „vychovatelem mladého krále“. Podle dobových zpráv bylo dítě vězněno v cele vybavené hračkami, kde švec Simon učil panovníka Deklaraci lidských práv a vlastenecké písně. O dva roky později desetiletý chlapec v nevyhovujících hygienických podmínkách zemřel na tuberkulózu. Přesto se mu podařilo svého dospělého iniciátora nového věku přežít. Životní pouť angažovaného občana Simona se dle logických zákonitostí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
