0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace2. 4. 20006 minut

Domácí výrobek

Tématu česko-německých vztahů bylo věnováno tolik pozornosti, že máme v češtině jak celou knihovničku o nich, tak i vládní komisi historiků. Přesto se zdá, že stále čerpáme jen ze středoevropských znalostí a interpretací nashromážděných za posledních sedmdesát let. Neberou se téměř vůbec v úvahu studie napsané v angličtině a - alespoň v jednom naprosto překvapujícím případě - práce napsaná v Praze a vydaná na počátku 20. století.

Na hranici konfliktu

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Politický boj mezi oběma národnostmi byl ke konci 19. a na počátku 20. století tak perný, že se zdálo, že jde o přežití jedné (české), nebo druhé (sudetoněmecké) národní skupiny. Nikde nenajdeme ani zmínku o tom, že národní socialismus je domácím výrobkem, právě z hraničního území mezi Čechy a Němci. Přes různé legendy o zásadním zvratu v početnosti těchto dvou národností, demografická fakta jsou celkem jednoznačná. Od konce 18. století až přinejmenším do první světové války zůstal poměr mezi počtem české a německé národnosti víceméně stejný. Toto zjištění najdeme už v knize Heinricha Rauchberga Der nationale Besitzstand in Böhmen (Národní aktiva v Čechách), která vyšla v Lipsku v roce 1905. (Dílo tohoto právníka je historiky česko-německých vztahů na obou stranách naprosto zanedbávané.) Přesto se Praha stala převážně českým městem. Poměr jejího německého obyvatelstva k českému se zmenšil v letech 1880 až 1900 z 20,6 na 8,5 procenta. V místech s převahou Němců, zejména v průmyslových městech…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc