Minulé pondělí ve tři hodiny ráno zazvonil telefon v sídle Jacka Valentiho, předsedy Americké filmové asociace. Probuzený šéf dostal dobrou zprávu: Hollywood zdvojnásobí počet filmů prodaných Číně (nyní jich bude padesát ročně). Zhruba ve stejnou dobu totiž uzavřeli unavení američtí vyjednavači šestidenní rozhovory ve věžáku ministerstva zahraničního obchodu v Pekingu. Největší překážka na cestě Číny do Světové obchodní organizace (WTO) - námitky Spojených států - padla.
Kapitalismem k demokracii
Čína poprvé projevila zájem o členství před třinácti lety (tehdy se jednalo o předchůdkyni WTO, Všeobecnou dohodu o clech a obchodu GATT). Nyní se ještě musí domluvit s Evropskou unií, Japonskem a dalšími mocnostmi, ale to nezabrání plnému členství v nejbližším možném termínu. Vstupem Číny do WTO se odehraje největší společenský experiment od pádu Berlínské zdi. Konečně uvidíme, zda si rostoucí síla některých prvků kapitalistického hospodářství opravdu postupně vynutí přechod Číny k demokratickému kapitalismu, jak tvrdí někteří analytici. Zatím však takovému vývoji nenasvědčuje zhola nic. Zpět k dohodě mezi americkými a čínskými vyjednavači. Její výsledek se jen o málo liší od shody, k jaké delegace dospěly v dubnu, od níž však prezident Clinton na poslední chvíli couvl kvůli provalené čínské špionáži. Tým vedený obchodní zástupkyní Spojených států Charlene Barshefskou každopádně vybojoval významné otevření čínského trhu. K vítězům je možné počítat…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
